Česká asociace rogainingu a horského orientačního běhu
GEZnO 2020
Zázrak v Beskydech!V době koronavirové s všemožnými omezeními vzájemného potkávání se, zrušenými sportovními a kulturními akcemi, uzavřenými restauracemi a hotely i státními hranicemi, se kolegové z polského Compassu z Krakova nevzdali a dotáhli organizaci XIX. ročníku závodů GEZnO (Górskie Ekstremalne Zawody na Orientację – tedy horský extrémní orienťák) až do úspěšného konce. Závody tedy proběhly v plánovaném termínu 7. a 8. listopadu, i když s určitými komplikacemi (rozdělením závodníků na startu, omezením pobytu v centru, používáním roušek a rukavic).
Tentokrát se tyto už tradiční závody dvojic (vybíhat na trať samostatně se z bezpečnostních důvodů nepovoluje a dvojice musí absolvovat celou trať společně) – memoriál Jana Gracjasze (kterého jsme ještě většinou měli možnost poznat osobně) – konaly v obci Zalesie uprostřed pohoří Beskid Wyspowy (což v překladu znamená ostrovní Beskydy a taky tam žádné dlouhé hřebenovky nejsou..).
Na závody se nás přihlásilo z ČR celkem osm – samí veteráni ze Zlína (5) a Prahy (3) – a vytvořili jsme 4 týmy:
V kat. VKK (ženy, v součtu min. 80 let):
Tým WITaj Babi: Monika Krejčíková a Jana Kundratová a tým Kangdjoktjo (což tibetsky znamená „co nejrychleji to jde“): Věra Hájková a Zuzana Setínková
V kat. VMIX2 (minimálně jedna žena, v součtu min. 100 let):
Tým HoKus: Magda Horová a Antonín Kusbach
V kat. VMM3 (muži, v součtu min. 120 let):
Tým WITaj: Zbyněk Krejčík (který mimochodem vynechal doposud pouze jeden ročník těchto závodů) a Marian Lanc
|
Parametry tratí |
Délka E1 |
Převýšení E1 |
Délka E2 |
Převýšení E2 |
Součet * |
|
VKK |
14,7 |
1300 |
12,3 |
1100 |
51,0 |
|
VMIX2 |
15,9 |
1390 |
12,0 |
1120 |
53,0 |
|
VMM3 |
17,1 |
1450 |
15,2 |
1370 |
60,5 |
Po oba dny je určen časový limit pro všechny kategorie stejný – 8 hodin, jehož překročení je penalizováno přičtením pětinásobku minut zpoždění. Není nutno navštívit-označit všechny kontroly, stačí 50% plus jedna, ale za každou vynechanou kontrolu se přičítá penalizace, která je u kontroly uvedena – bývá to 1 až 3 hodiny.
Vyrazili jsme ze Zlína vypůjčeným pohodlným 8-mi místným Fordem v pátek odpoledne, v Olomouci jsme přibrali pražskou část výpravy a večer už jsme se hlásili v centru závodů na stadionu LKS Zalesianka. Ubytování jsme měli zajištěno v penzionu „U Marii i Staszka“, kde nám i připravili vydatné večeře. Pokoje byly sice dost stísněné, ale nějak jsme se s tím popasovali. Horší byl minimální prostor pro parkování, ale Zbyňa si poradil i se slalomem s naším poněkud větším vozem mezi auty a ploty.
Když jsme se ráno dostavili na start, byla všude mlha. Brzy po startu ji však prosvítilo slunce, mlha se postupně rozplynula nebo zůstala v nižších polohách a my jsme mohli hltat nádherné výhledy na vystupující kopce, údolí, osady, louky a obdivovat v dáli panorama Tater. I druhý den v neděli bylo nádherné počasí a my jsme mohli plně „dobíjet baterky“ - všechny problémy jsme hodili za hlavu a jen si užívali.
Samozřejmě jsme se i snažili o co nejlepší výsledek, který jsme mohli v rámci naší momentální výkonnosti dosáhnout a odvezli jsme si nakonec dvě třetí místa. Zvláště je třeba ocenit výkon Zuzky s Věrou, kdy ve druhé etapě smazaly téměř půlhodinovou ztrátu z první etapy a dostaly se na třetí místo rozdílem pouhé jedné minuty po 9 hodinách a 31 minutách strávených na tratích závodu. Ale myslím si, že nejdůležitější byl pro nás pro všechny nádherný zážitek z překrásného horského prostředí.
Kdo by chtěl zjistit o závodech více, najde informace na stránkách GEZnO
Douška: Kde bych si kdy pomyslel, když mne Zbyňa přesvědčil poprvé před pár lety, abych se zúčastnil závodu GEZnO, že mne to tak chytne. Je to adrenalin a zábava! Kolikrát už jsme přešvihli limit, doslova lezli prakticky neprůchodným terénem, potkávali se s jeleny, divočáky, či přebíhali po bobří hrázi, šplhali na skalnaté vršky, přelézali hluboké zářezy, brodili se vodou, mokli, mrzli atd. - dokud tělo dovolí rád se ještě zúčastním dalších podobných akcí.
Marian Lanc
